Dysplazie kloubů je onemocnění způsobené deformací kloubní jamky a změny usazení kloubní hlavice v ní. Trpívají tím většinou větší a těžší plemena, kam patří i retrieveři. Proto je diagnostika stupně dysplazie kyčelních kloubů součástí podmínek uchovnění retrieverů.
Na onemocnění má vliv více faktorů:
Genetický - především u kyčelního kloubu je jistá míra dědičnosti. Neznamená to ale, že zdraví rodiče mohou dát pouze zdravé potomky. A naopak.
Vliv potravy a aktivity - je jasné, že kvalita stravy a obsah všech důležitých látek ovlivňuje zdraví a kvalitu života jedince. Také kondice psa hraje důležitou roli. Obezita přetěžuje kostru psa a může dysplazii urychlit. Naopak pes v dobré kondici nemusí vykazovat žádné problémy, i když jeho klouby jistý stupeň dysplazie mají. Míra aktivity také může mít vliv na rozvoj nebo naopak zabrždění projevu nemoci. Záleží na množství a druhu zátěže, stejně tak jako na věku a kondici psa.
Dysplazie loketních kloubů může být vzhledem k charakteru kloubu více ovlivněna prostředím a námahou psa především během růstu. Kloub je více otevřený a mnohdy stačí jeden špatný doskok nebo přemíra zátěže a problém je na světě.
Psi mohou zakulhat i během růstu. Je dobré problém dobře pozorovat a vyeliminovat možné důvody. Často je problém u rostoucích jedinců, kteří se přes týden skoro nehýbou a přes víkend je majitelé vemou na dlouhý výlet a přetáhnou je. Horší stavy je nutné konzultovat s veterinářem. Pokud Vám ale doporučí operaci ještě rostoucího štěněte, šla bych se poradit ještě jinam... Nejsem sice veterinář, ale myslím, že to je závažný zásah do kloubu, který je nutné dělat po dokončení růstu (u retrieverů kloubní hlavice nejsou osifikovány do roku a půl až dvou let), aby vůbec měl význam.
zdravý kyčelní kloub
lehká dysplazie kyčelního kloubu
těžká dysplazie kyčelního kloubu